Přejít k obsahu
Znalostní báze/ Metody sekvenování/ Prostorová transkriptomika

Prostorová transkriptomika

Zjistěte, jak prostorová transkriptomika propojuje genovou expresi s polohou v tkáni, jak připravit vzorky a jak probíhá analýza.

KATEGORIE
Seznam služeb NGS
FÁZE PROJEKTU
01 · Metody sekvenování
DOBA ČTENÍ
6 min
AKTUALIZACE
5. srpna 2026
ZPRACOVÁNÍ
Technický tým weSEQ.IT
Cenová nabídka

Prostorová transkriptomika (Spatial Transcriptomics) je pokročilá metoda analýzy genové exprese, která umožňuje zachovat informaci o původní poloze transkriptů ve zkoumaném úseku tkáně. Na rozdíl od klasického RNA-seq, při němž se RNA izoluje z homogenizovaného materiálu, propojuje prostorová transkriptomika údaje o genové expresi s histologickým obrazem vzorku. Díky tomu lze určit, které geny jsou aktivní v jednotlivých oblastech tkáně, identifikovat oblasti s odlišnými molekulárními profily a analyzovat vztahy mezi strukturou tkáně a biologickými procesy, které v ní probíhají. Metodu lze využít k analýze živočišných i rostlinných tkání. Je zvláště přínosná ve studiích, v nichž má prostorové uspořádání buněk a tkáňových struktur zásadní význam pro správnou interpretaci výsledků.

Využití prostorové transkriptomiky

Prostorová transkriptomika nachází uplatnění mimo jiné v:

01analýze molekulární organizace tkání a orgánů,
02identifikaci prostorově odlišných oblastí tkáně,
03studiu nádorového mikroprostředí,
04analýze infiltrace tkání buňkami imunitního systému,
05výzkumu nervové soustavy a organizace jednotlivých oblastí mozku,
06analýze embryonálního vývoje a organogeneze,
07výzkumu buněčné diferenciace,
08analýze regenerace a obnovy tkání,
09porovnávání prostorových profilů genové exprese mezi experimentálními skupinami,
10studiu molekulární organizace rostlinných orgánů a struktur,
11identifikaci genů aktivních v určitých vrstvách,
12oblastech nebo typech tkání,
13integraci prostorových dat s výsledky jednobuněčného sekvenování RNA (scRNA-seq) a dalšími omickými daty.

Metoda je zvláště cenná v onkologii, imunologii, neurobiologii, vývojové biologii, výzkumu regenerace a při analýzách komplexních rostlinných a živočišných tkání.

Postup prostorové transkriptomiky

01Odběr a zalití materiálu - Čerstvá tkáň se odebere, upraví na vhodné rozměry, zalije do média OCT a rychle zmrazí. Správná příprava materiálu umožňuje zachovat vysokou kvalitu RNA i morfologickou strukturu tkáně.
02Příprava řezů a optimalizace podmínek - Ze zmrazených bloků se na kryostatu připravují řezy. V této fázi se hodnotí morfologická kvalita tkáně, integrita RNA a optimální podmínky permeabilizace.
03Barvení a zobrazování - Vybrané řezy se přenášejí na speciální sklíčka s oblastmi pro zachycení RNA. Živočišné tkáně se obvykle barví metodou H&E, zatímco u rostlinných tkání lze použít barvení toluidinovou modří. Následně se pořídí kvalitní snímek preparátu, který slouží jako podklad pro pozdější propojení expresních dat s obrazem tkáně.
04Permeabilizace tkáně a zachycení mRNA - Tkáň se permeabilizuje, čímž se uvolní molekuly mRNA. Transkripty se vážou na prostorově kódované oligonukleotidy na povrchu záchytné oblasti. Každý oligonukleotid obsahuje jedinečný prostorový kód, díky němuž lze následně určit místo původu daného transkriptu v tkáni.
05Syntéza cDNA a příprava knihoven - Zachycené molekuly mRNA se přepisují do cDNA. Vzniklé molekuly obsahují prostorové čárové kódy a unikátní molekulární identifikátory UMI. Z prostorově označené cDNA se připravují knihovny určené k sekvenování.
06Sekvenování - Knihovny se sekvenují na platformě Illumina v režimu paired-end.
07Bioinformatická analýza - Sekvenační data se propojují s histologickým obrazem tkáně. To umožňuje vytvářet prostorové mapy genové exprese, identifikovat klastry a porovnávat molekulární profily mezi různými oblastmi tkáně a experimentálními skupinami.

Technické parametry prostorové transkriptomiky

TECHNICKÉ PARAMETRY9 parametrů
Technologie 10x Genomics Visium
Typ knihovny prostorová knihovna mRNA
Sekvenační platforma Illumina
Režim sekvenování PE150
Doporučené množství dat přibližně 60 Gb na vzorek
Vstupní materiál čerstvě zmrazená tkáň zalitá do OCT
Doporučená kvalita RNA RIN ≥ 6
Maximální rozměry vzorku pro standardní oblast Visium méně než 6,5 × 6,5 mm
Doporučené pokrytí záchytné oblasti alespoň přibližně 25 %

Výsledné množství dat lze přizpůsobit typu tkáně, ploše, kterou vzorek zaujímá, složitosti transkriptomu a cíli projektu.

Požadavky na živočišné vzorky

  • Materiál by měl být odebrán ze živého nebo nedávno usmrceného organismu a co nejrychleji zabezpečen. Před zalitím je třeba odstranit přebytečnou pojivovou a tukovou tkáň, krev a další složky, které nebudou předmětem analýzy.
  • Povrch vzorku je třeba jemně opláchnout vychlazeným pufrem PBS bez RNáz nebo fyziologickým roztokem a poté opatrně osušit.
  • U nádorových vzorků je třeba správně oddělit nádorovou tkáň od přilehlé tkáně. Větší fragmenty by měly být oříznuty na rozměry odpovídající ploše záchytné oblasti.
  • Pro každý vzorek se doporučuje připravit alespoň dva bloky OCT:
    • první pro kontrolu kvality, výběr vhodného řezu, optimalizaci permeabilizace a samotný experiment,
    • druhý jako záložní materiál.
  • Pro většinu živočišných tkání je vhodné rychlé zmrazení na suchém ledu. U malých bioptických vzorků, mozku, edematózních tkání a materiálů náchylných k tvorbě ledových krystalů lze doporučit zmrazení v isopentanu chlazeném kapalným dusíkem.
  • Pokud materiál nelze okamžitě zalít, lze tkáň dočasně uchovávat při teplotě 4 °C ve vhodném pufru nebo roztoku pro uchovávání tkání. Doba takového uchovávání by měla být co nejkratší, protože může ovlivnit integritu RNA.

Požadavky na rostlinné vzorky

  • Čerstvý rostlinný materiál by měl být odebírán čistými nástroji bez RNáz, ideálně vychlazenými přibližně na 4 °C. Z povrchu vzorku je třeba odstranit zeminu, kultivační médium a další nečistoty.
  • Tkáň lze jemně opláchnout ultračistou vodou a poté odstranit části, které nebudou předmětem analýzy. Během přípravy je třeba zachovat správnou strukturu a orientaci vybraného fragmentu.
  • Vzhledem k rozdílům ve stavbě rostlinných tkání by měl být způsob zalévání přizpůsoben typu materiálu.
    • Tkáně obsahující prostory nebo dutiny, například mladé pupeny, květní pupeny, semena, stonky a některé kořeny, mohou před zmrazením vyžadovat vakuovou infiltraci zředěným OCT.
    • Tkáně bez větších prostor, například listy, postranní kořeny, kořenové vrcholy nebo kalus, lze přímo zalít do OCT a rychle zmrazit na suchém ledu.
  • Je-li k dispozici dostatečné množství materiálu, doporučuje se pro každý vzorek připravit tři až pět bloků. To je zvlášť důležité u tenkých, jemných nebo obtížně orientovatelných rostlinných struktur. Další bloky mohou být potřebné pro:
    • kontrolu kvality RNA,
    • posouzení struktury tkáně,
    • výběr vhodné úrovně řezu,
    • optimalizaci permeabilizace,
    • provedení samotného experimentu.

Zalévání vzorků do OCT

Tkáň by měla být zcela obklopena OCT a umístěna v souladu s plánovaným směrem krájení. Nesprávná orientace vzorku, přítomnost vzduchových bublin nebo zřasení materiálu mohou ztížit přípravu řezů a zmenšit plochu dostupnou pro analýzu.

Pokud se do jednoho bloku zalévá několik malých fragmentů, měly by:

  • být ve stejné rovině,
  • být umístěny blízko sebe, ale nepřekrývat se,
  • dohromady zabírat alespoň přibližně 25 % záchytné oblasti,
  • být umístěny v dostatečné vzdálenosti od okrajů a dna formičky.

Uchovávání a přeprava

Bloky zalité v OCT by měly být řádně označeny, chráněny hliníkovou fólií nebo těsným obalem a uchovávány při teplotě -80 °C nebo v kapalném dusíku. Přeprava by měla probíhat na suchém ledu tak, aby nedošlo k rozmrazení vzorků. I krátkodobé rozmrazení může zhoršit morfologii tkáně a kvalitu RNA.

Kontrola kvality řezů

Před provedením samotného experimentu se hodnotí morfologická kvalita tkáně a integrita RNA. Morfologické hodnocení umožňuje potvrdit, že:

  • řez obsahuje požadovanou oblast tkáně,
  • struktura tkáně zůstala zachována,
  • vzorek neobsahuje výrazné trhliny, přehyby ani zvrásnění,
  • nejsou přítomny velké vzduchové bubliny,
  • nejsou patrné významné artefakty vzniklé při zmrazování.

U živočišných tkání se obvykle používá barvení H&E, zatímco u rostlinných tkání lze použít barvení toluidinovou modří. RNA izolovaná z reprezentativních řezů se hodnotí pomocí přístroje Agilent 2100 Bioanalyzer nebo rovnocenného systému. Pro další realizaci projektu se doporučuje hodnota RIN alespoň 6.

Bioinformatická analýza prostorové transkriptomiky

Standardní bioinformatická analýza zahrnuje:

  • kontrolu kvality a hodnocení sekvenačních dat,
  • mapování čtení na referenční genom,
  • identifikaci a kvantifikaci genů v jednotlivých prostorových bodech,
  • hodnocení šíře pokrytí tkáně,
  • stanovení počtu genů detekovaných v jednotlivých bodech,
  • integraci výsledků sekvenování s histologickým obrazem,
  • vizualizaci prostorových profilů genové exprese,
  • shlukování bodů na základě jejich expresních profilů,
  • identifikaci genů charakteristických pro jednotlivé shluky,
  • analýzu genů odlišujících shluky a oblasti tkáně,
  • funkční anotaci genů,
  • analýzu funkčního obohacení,
  • integraci dat z více vzorků,
  • společné shlukování prostorových dat,
  • analýzu rozdílů mezi experimentálními skupinami.

Rozsah analýzy lze rozšířit o další nestandardní analýzy, integraci s daty z jednobuněčného sekvenování RNA (scRNA-seq) a vizualizace přizpůsobené cíli projektu a specifikům zkoumaného materiálu.

KLÍČOVÁ SLOVA
prostorová transkriptomikaprostorová transkriptomikaVisiumexprese ve tkániprostorové uspořádání exprese
Byl vám tento článek užitečný?
Vaše odpověď nám pomáhá zlepšovat znalostní bázi.

Hledáte jiný článek?

Zpět na všechna témata →

Promluvme si o vašem projektu.

Cenovou nabídku připravíme do 48 hodin od obdržení poptávky.

Dáváte přednost rozhovoru? Domluvte si online konzultaci.